Únor 2010

Rada nad zlato by se hodila..

21. února 2010 v 20:30 | Valentis |  pravý muž
Nedávno jsem začal jednat a připadám si vážně dobře, sice k odvážný činům jsou potřeba odvážná rozhodnutí, ale to mi už ani nevadí, spíš mi vadí, že ty drobnejší činy mi připadají mnohem horší, co se týče vykonání/rozhodnutí se je udělat... Nevím proč, ale včera jsem se asi hodinu až dvě rozhoupával, než jsem odešel z plesu domů naštvanej...

Vždycky jsem potřeboval k dobrýmu paření nějakýho tahouna, někoho, kdo mě bude udržovat v obrátkách, abych byl "funky fresh boy", jak občas velice bývám :D a ne "sad angry guy", jak k tomu dost často dochází, potřeboval bych poradit/naučit, jak být tahounem, protože jinak se z toho jednou asi pěkně zvencnu... nebo budu takhle odcházet z akcí častějc a to nemusím chodit už vůbec nikam a tím pádem přijdu o hodně dobrejch zážitků, jak většinou slyším, když někam nejdu...

občas nemuvím, téma mi nikdo nenapovídá,
v tu chvíli jsou činy jediné, co mi zbývá,
rožvanit se je těžká věc,
občas se to povede přec,
ale když se zadřou ozubená kola,
tak to nerozhýbe ani takovýho vola...

Jednou mi snad někdo otevře oči a poví mi, kolem čeho se to točí...

Úsměv prosím!

18. února 2010 v 16:32 | Valentis |  Valentismus
Každý svého štěstí strůjcem.

Važ si toho, co máš.

Nejtěžší je dát lásku, tomu kdo jí nejvíce potřebuje.

Nic není jen černé nebo bílé.

Spojme to všechno dohromady a dostaneme něco jako návod na štěstí, jak ho prožívat, jak ho dávat a jak ho přijímat.

Seděl jsem hodně dlouho, abych to mohl formulovat a nejde to... nebo aspoň mě to nejde... přidám k tomu ale ještě:

Když cokoli prohlašuješ, nechtěj to zakřiknout.

Na to mne upozornil kamarád, je důležité si uvědomovat, jak na tom jsi ( npř. skvěle ), ale zároveň být rád za to, že to neni jinak ( hůř ) ...

Štěstí je křehká věc, proto si užívejte každého šťastného momentu a až si znova někdo uvědomíte, že objímáte volant a né osobu vedle vás, tak mám pro vás dobrou radu... obejměte ji! :D

Mějte se rádi a mějte rádi i všechny ostatní!

Na Valentýna se Valentis vrátí :D

14. února 2010 v 12:10 | Valentis |  Valentismus
Už jsem tu dlouho nebyl... nejen, že jsem měl a mám málo času, ale také jsem tak trochu neměl nápady co psát a pak už jsem si ani nevzpoměl... Ale díky jedné úžasné osobě jsem si dneska ráno sedl, přečetl jsem si ty vyplody, co jsem psal před (půl) rokem a žasl jsem nad tím, co jsem byl schopnej napsat za pravopisné nemožnosti, neříkám, že teď píšu jako diplomovanej češtinář, ale určitě je to lepší :-) Trochu(hafo moc :D) jsem se zastyděl, když sem si pomyslel, že sis z toho, Ráďo, něco četla :D

Tahle jsem si nedávno četl Usagiho a aniž bych to před tím někde slyšel, tak se tam objevila věta, se kterou jsem naprosto souhlasil. Pravý samurai boj nevyhledává, snaží se mu vyhnout. Nezabíjí, když to není nezbytně nutné. Řekl bych, že by se to mělo týkat konfliktů obecně a hned z toho máme jistý nepsaný kodex kterým se řídil, kde jaký domorodec ještě před 600 lety na odvráceném kontinentu.

Nejlepší meč je ten, co zůstává v pochvě. K tomu bych dodal jen: Největší strach jde vždy z toho co není vidět. Jakou barvu má tma? I když to tam mysleli určitě ve smyslu, že samurai, který dokáže dobře sloužit svému pánu, bez toho aniž by musel tasit meč, je ten nejlepší, ale řekl bych, že si to musí každý přebrat sám...

Nemyslím si, že moc lidí žije tak, aby řešili spory mírovými metodami, né vždy to jde, ale na druhou stranu jsou tu jedinci, kteří spory neřeší, protože se chovají tak, aby žádné nevyvolali, to se o posledním držiteli Nobelovy ceny za mír, říct rozhodně nedá...

Přeji všem krásného Valentýna,
ať se každému hruď rozepíná
a vypouští ven svoje pocity a září
ať je vidět úsměv na každé tváři :-)