brouci v hlavě

18. března 2009 v 21:09 | Valentis |  Valentismus
Dlouho jsem přemýšlěl nad jednou věcí... poslední dobou mě užírá spousta otázek, na které neznám odpovědi, ani na ně nikdy nebudu mít jasnou a pravdivou odpověd, protože se to může rychle všechno změnit... Zjistil jsem, že jsem člověk, který by měl rád ve všem jasno. Bohužel, je tu ale pořád ta nechutná úměrnost...

Čím víc toho člověk ví, tím více si uvědomuje, že toho ví strašně málo...

Pro toho, kdo neví o čem je řeč... představ si, že chceš znát odpověď na jednu otázku. Dostaneš odpověď a začne tě to zajímat... napadnou tě kolem toho další 2 otázky. Dostaneš odpovědi na obě. No jo, ale teď tě napadly na každou další 2, to jsou 4.. no a teď si představ, že máš takových, ať to nehrotíme moc dlouho, 4294967296 otázek. Což znamená, že už víš aspoň 2147483648 věcí, protože ne vždycky tě napadnou (jen) 2 otázky, že? No to jsem odskočil...

Jak dlouho si myslíte, že že by mohlo trvat zvídavému člověku dostat se na konec tehle řady?

Dlouho? 60? 80? let?

Omyl. na to aby člověk pochopil zálkadní principy vesmíru nepotřebuje takovou dobu... Základní principy jsou vždycky ty nejjednodušší, ale lidi si zvykli dělat zbytečnosti, třeba tibetští mnichové se učí tuším 800 svitku dalailamovy filosofie na zpaměť, a to mi připadá docela dost zbytečné. Nebo se zabýváme věcmi, které nám jsou nakonec naprosto k ničemu.

Abych se vrátil tam kde jsem začal. K lidem. Když nás zajímá co si druhý myslí o konkrétní události v dějinách nebo v blízké minulosti, na to se musíme zeptat a tento názor se změnit sice může, ale rozhodně ne tak rychle jako třeba názor na seriál co právě dávají v televizi, nebo třeba na sníh.

Názory na lidi se můžou změnit bleskurychle. Ale stačí jedna nezodpovězená otázka a může to trvat roky než se dostanete ke kořínku celé záhady, která nakonec může pramenit v naprosté maličkosti. "Proč nemá rád fotbal?? " a odpověď může bejt naprosto prostá, i když byl na fotbal dobrej, tak ho ho nutili hrát v týmech s lidmi, které on nemusel a se kterými hrát nechtěl. A pak si fotbal podvědomě spojoval s těmito lidmi, které neměl v lásce. A poroučeli mu :D
Nikdy by se tohle nemusel kdokoliv dozvědět, dokud to ten kluk nenapíše na svůj blog...

Většinou lidi, které znám hodně dlouho, i když mne zklamou, tak se s nimi nepřestanu bavit. Ale u někoho koho jsem potkal předevčírem v hospodě, byl v pohodě a měl dobrý hlášky, u toho to jde rychle... Pak ho potkám na zábavě a sleduju jak s kámošem rejpe do nějaký "kámošky" s pivem v ruce, div, že ho nevylije, tak si řeknu: "Ježiš a to jsem si myslel, že je to hafo tejpek a on je to takovej magor..." (slabé slovo)

Je fakt, že spoustat lidí utváří vážně dobrý dojem, ale dost lidí je holt stydlivých, nebo, jak by řekla Esmit, je křečovitých, a v takových stavech člověka nenapadají stejné asociace, myšlenky nebo vůbec nic, jak ve stavu normálním-rozdováděném-uvolněném (vyberte si :D). Asi si dokážete přestavit, co je to špatný dojem a jak se člověk může cítit, když si připadá, že udělal na někoho pro něj důležitého špatný dojem. A pak začnou přicházet ty otázky...

Proč se užírat tolika otázkami? No časem možná přestanu říkat, proč by ne? a řeknu si sakra času dost... popojedem!

A potom se možná aji zeptám. Kdy to bude? za 40? za 60 let?

Doufám, že ne! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama